Bergen - Průvodce a jak se tam dostat

Bergen

Bergen je město a zároveň správní jednotka v Hordalandu, na západním norském pobřeží. Je také úředním centrem Hordalandu. Leží na poloostrově s názvem Bergenshalvoyen. S počtem obyvatel necelých 280 000 mu patří v Norsku 2. místo. V r. 1070 už byl Bergen městem. Historické domy na nábřeží Bryggen jsou od r. 1979 součástí Světového kulturního dědictví. Město má mezinárodní význam jako středisko vodního hospodářství, lodní dopravy, těžby ropy z mořského dna a podmořských technologií.


V rámci Norska je důležité jako centrum vyššího školství, cestovního ruchu a bankovnictví. Spojení se světem zajišťuje bergenské letiště Flesland (18 km od centra, 6 milionů cestujících ročně). Systém tramvajové dopravy „Bybanen“ má v r. 2015 spojit město s tímto letištěm. Končí zde „bergenská železnice“ z Honefossu. Pokud se jedná o lodní dopravu, je zdejší přístav v Norsku nejrušnější. Centrum Bergenu a jeho severní předměstí odděluje od ostrova Askoy úžina Byfjorden. Název města odborníci vysvětlují jako „louka mezi horami“.


Bergen se stal městem za vlády krále Olava Kyrreho v r. 1070. V r. 1163 byla místní katedrála svědkem první královské korunovace v zemi. Kolem r. 1170 byla do Bergenu přenesena diecéze. V r. 1181 v bitvě u Bergenu „Birkebeiner“ (přívrženci uchazeče o trůn Eysteina Meylu) porazili své odpůrce. Ve 13. stol. byl Bergen důležitým obchodním střediskem severní Evropy, hlavně díky sušení tresek. V letech 1217- 1299 byl hlavním městem Norska. V polovině 14. stol. si němečtí kupci, pod ochranou Hanzovní ligy, začali vytvářet vlastní čtvrt a získali kontrolu nad obchodem s rybáři. Na začátku 17. stol. už převážil vliv norských obchodníků. V r. 1665 byl bergenský přístav dějištěm bitvy u Vagenu, kdy anglické loďstvo napadlo nizozemská obchodní plavidla. Až do r. 1789 si Bergen udržel právo na zprostředkování obchodu mezi severním Norskem a cizinou.


Kolem r. 1830 předstihlo Oslo Bergen počtem obyvatel. Ke konci 19. stol. byla postavena železnice do Vossu a později i do Oslo. Teprve v r. 1932 byla dokončena silnice přes Hardangerviddu do vnitrozemí. Za německé invaze v dubnu 1940 byl Bergen obsazen hned první den. V dubnu 1944 vybuchla v přístavu nizozemská obchodní loď, zahynulo přes 150 lidí a historické stavby utrpěly škodu. Proti přístavním zařízením směřovaly spojenecké nálety. Nacisté kapitulovali až 8. 5. 1945. Ve městě operovaly odbojové skupiny jako Saborg nebo Milorg. V r. 2000 obdržel Bergen titul „Evropské město kultury“.

Co vidět, zažít a dělat:

Hanzovní přístav Bryggen

první bergenské domy byly vystavěny podél starodávného hanzovního přístavu. Ten vždy býval rušnou a důležitou částí města. Do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO jsou zahrnuty přístavní budovy. Jejich soubor je jedním z nejznámějších v Norsku. Hanzovní kupci ovládali Bergen asi 400 let. Jejich domy vícekrát vyhořely. Když se budete toulat tamními uličkami, přenesete se do starých časů. Hanzovní muzeum a Schotstuene, kde se kupci scházeli, vám přiblíží tehdejší život. Bryggens Museum, které je umístěno v místě vykopávek, má exponáty vztahující se k obchodu, řemeslům a běžnému životu středověkého města. S muzeem sousedí kostel Panny Marie ze 12. stol., nejstarší bergenská stavba. V Bryggenu také najdete Muzeum Theta, které dokumentuje norské hnutí odporu proti okupantům ve 2. svět. válce. Lanovka Floibanen a Rybí trh- když se vyvezete z centra Bergenu na kopec Floien, který je 320 m vysoký, dostanete se na místo s velkolepým rozhledem. Kromě města a mořského zálivu spatříte i okolní hory. Cesta zpět, pro změnu pěšky, je docela snadná. Přivede vás rovnou k živému městskému Rybímu trhu. Ve svahu budete procházet mezi starými domy ze dřeva. Průchodům mezi nimi se říká „smau“- je to místní zvláštnost.

Bergenské vědecké středisko VILVITE

tak se jmenuje nejnovější atrakce ve městě. Můžete se v něm vydat na průzkumnou cestu mezi rozličnými experimentálními přístroji.Poznáte účinky odstředivé síly na rozměrném kole, pokusíte se najít ropu, kormidlovat loď či ponorku nebo dát dohromady předpověď počasí na zítřek.

Panská sídla

v Bergenu jsou 2 tato sídla z 18. stol., v současné době přeměněná na muzea. Jedno z nich je půvabný Damsgard (jedinečný příklad dřevěných staveb ve stylu rokoka). To druhé je statek v Alvoen, zárodek bývalé průmyslové obce.


Reklama:


Reklama: