Berlín - Průvodce a jak se tam dostat

Berlín

Berlín je hlavní město Německa a jedna z jeho 16 spolkových zemí. Se svými 3,5 miliony obyvatel je v celém státě nejlidnatější. Počtem obyvatel je v EU na 2. místě. Leží v severovýchodní oblasti Německa na březích řeky Sprévy. Je centrem regionu Berlin- Brandenburg (6 milionů obyvatel a více než 180 národností). Třetinu rozlohy města představují lesy, parky, zahrady a vodní plochy. Berlín je zmiňován od 13. stol. a byl postupně hlavním městem Braniborského markrabství, Pruského království, Německého císařství, Výmarské republiky a Třetí říše. Po skončení II. svět. války byl rozdělen: zatímco Východní Berlín se stal hlavním městem NDR, Západní Berlín byl prakticky odděleným územím BRD. Po znovusjednocení obou německých států byl Berlín opět prohlášen metropolí a sídlí v něm 158 cizích zastupitelství. V oblasti kultury, politiky, vědy a sdělovacích prostředků je světovým městem.


Jeho hospodářství je postaveno na firmách s rozvinutou technologií a sektoru služeb. Berlín je vnitrozemský uzel letecké a železniční dopravy a také jeho síť městské dopravy je na vysoké úrovni. Je cílovou destinací mnoha turistů. Najdete v něm vyhlášené univerzity, orchestry, muzea a sportovní podniky stejně jako možnosti zábavy. Město je proslulé též svými festivaly, rozmanitými stavbami, nočním životem a současným uměním. V žebříčku měst podle kvality života se umisťuje vysoko. Nejstarším dokladem osídlení dnešního Berlína je dřevěná tyč z r. 1192 a pozůstatky části domu ze dřeva z r. 1174. První písemné záznamy o obcích v oblasti dnešního Berlína (Spandau a Köpenick) pocházejí z konce 12. stol.


Ve střední části Berlína se dají vysledovat 2 původní městečka: Cölln na Rybářském ostrově a Berlín v současné Mikulášské čtvrti. Za datum založení města se považuje rok 1237, kdy je poprvé zmiňováno první z nich. V r. 1415 se stal Fridrich I. kurfiřtem braniborským a vládl tam do r. 1440. V 15. stol. ustanovili jeho nástupci hlavním městem státu Berlín- Cölln. Členové rodu Hohenzollernů odtud vládli jako kurfiřti, pruští králové a němečtí císařové až do r. 1918. V r. 1443 začal Fridrich II. budovat v dvojměstí Berlín- Cölln královský palác. Protesty měšťanů proti tomu vyvrcholily r. 1448, ale neměly úspěch a odpůrci přišli o mnohá práva. Sídlem kurfiřtů se palác stal v r. 1486. Berlín- Cölln ztratil postavení hanzovního města. R. 1539 přijal kurfiřt společně s městem luteránskou víru.


Za třicetileté války (1618- 1648) byla třetina berlínských domů poničena a počet obyvatel klesl na polovinu. Fridrich Wilhelm, známý jako „Velký kurfiřt“, prováděl od r. 1640 politiku pomoci přistěhovalcům a náboženské snášenlivosti. Tak do konce století byla třetina Berlíňanů francouzští hugenoti. Další utečenci přišli z Čech a Polska. Od r. 1618 bylo Braniborské markrabství v perzonální unii s Pruským vévodstvím. Ale v r. 1701 se tento stav změnil a vzniklo Pruské království s hlavním městem Berlínem. Od té doby se začalo město zvětšovat. Za vlády Fridricha II. (1740- 1786) se o něm mluví jako o středisku osvícenství. V r. 1806 obsadila Berlín Napoleonova armáda. V 19. stol. přeměnila průmyslová revoluce město v hospodářské centrum státu a od r. 1871 se Berlín stal metropolí nového Německého císařství.


Na počátku 20. stol. se zde rozvíjelo umělecké hnutí „Německý expresionismus“.V r. 1920 se k Berlínu připojily okolní obce a jeho rozloha vzrostla ze 66 na 883 km2, počet obyvatel se zvýšil dvojnásobně, a to na 4 miliony. V období Výmarské republiky panoval neklid, ale město hrálo vedoucí úlohu ve vědě, výrobě a umění. Po r. 1933, kdy přišli k moci nacisté, začalo systematické potlačování židovské komunity (160 000 osob, třetina německých židů). Do r. 1938 se směli vystěhovat, ale později skončili v blízkém táboře Sachsenhausen nebo např. v Osvětimi. Velká část Berlína byla za II. svět. války zničena leteckými útoky a při bitvě o Berlín. Zahynulo přitom 125 000 obyvatel. Vítězné mocnosti rozdělily město na 4 okupační sektory, ze kterých vzešel Západní a Východní Berlín. V r. 1961 začaly orgány NDR budovat ostře střeženou zeď oddělující obě části města. Zeď stála až do listopadu 1989, kdy ji pod tlakem politických událostí z větší části zbořili. Po 3. říjnu 1990 (znovusjednocení Německa) se sem vláda s parlamentem postupně přestěhovala z Bonnu. V r. 2006 se zde konalo finále fotbalového MS.

Co vidět, zažít a dělat:

Braniborská brána

je nepochybně znamenitou pamětihodností Berlína. Byla postavena v r. 1791 a původně byla jen jednou z mnoha městských bran. V prostoru před ní bylo založeno dekorativní Pařížské náměstí, kde se nyní nacházejí významné stavby jako hotel Adlon se svou bohatou historií nebo Umělecká akademie.

Kurfürstendamm

berlínská třída sahá od zříceniny kostela císaře Viléma na Breitscheidplatz až do sousedství elegantní lokality Halensee. Ku´damm (zkrácený název) je tou nejdražší adresou ve městě a nakoupíte tam nejvybranější zboží. Největší evropský obchodní dům KaDeWe je také v jeho dosahu na ulici známé jako Tauntzien.

Zoologická zahrada

je v Německu nejstarší. Hned u hlavního vchodu spatříte 2 pískovcové slony z r. 1899. V zoo chovají kolem 16 000 kusů zvířat, která patří do 1 500 druhů. Je to nejvýznamnější soubor na světě. Další prvenství představuje největší voliéra. Akvárium, které můžete navštívit samostatně, obsahuje biotopy pro žraloky, piraně a ryby žijící na korálových útesech. Úsilí několika nadšenců v čele s Alexandrem von Humboldtem vedlo k založení zahrady v r. 1844. První zvířata zoo daroval král Fridrich Wilhelm IV. ze svého zvěřince a bažantnice v Tiergarten. Po dobu své existence se zahrada při různých příležitostech zvětšovala a měnila. II. svět. válku přežilo jen 91 zvířat a zoo bylo z větší části zničeno. V současnosti je jednou z nejoblíbenějších atrakcí města. V r. 2009 je navštívilo přes 3 miliony osob. Návštěvníci se mohli vydat po různých trasách jako „Architektura v zoo“ nebo „Jeďme do Jižní Ameriky“.


Reklama:


Reklama: