Brémy - Průvodce a jak se tam dostat

Brémy

Brémy (německy Bremen) je hanzovní město a zároveň spolková země na severozápadě Německa. Počet jeho obyvatel představuje zhruba 550 000, zatímco v aglomeraci Bremen/ Oldenburg žije asi 2,4 milionu. Brémám patří co do lidnatosti v severním Německu 3. místo. Město je významným průmyslovým a komerčním střediskem s velkým přístavem na řece Veseře.Leží asi 60 km jižně od ústí řeky do Severního moře. Přímo v tomto ústí se nalézá Bremerhaven, se kterým tvoří Brémy nejmenší spolkovou zemi s názvem „Svobodné hanzovní město Brémy“. Močály v okolí Brém byly osídleny již 12 000 let př. n. l. Pohřebiště v lokalitách Mahndorf a Osterholz se vztahují k 7. stol n. l. Ve 2. stol. žili v prostoru Dolního Saska germánští Chaukové, kteří do konce 3. stol. splynuli se Sasy. V 8. stol. bojovali pod vedením Widukinda proti západogermánským Frankům a byli poraženi. Karel Veliký (vládl 768- 814) zahájil násilný přechod Sasů ke křesťanství. R. 787 se stal prvním biskupem v Brémách Willehad. V r. 848 vznikla hambursko- brémská arcidiecéze (se sídlem v Brémách).


Již o 40 let později získalo město vlastní trhy, mělo svoje mince a zákony. V r. 1032 vznikly první kamenné hradby. Na konci 12. stol. udělil císař Fridrich I. Barbarossa Brémám významné výsady, což položilo základ jejich pozdějšímu postavení svobodného říšského města. Ve 14. stol. město proslulo stavbou lodí známých jako „Hansekogge“. V té době docházelo k mnoha střetům mezi měšťany a Albertem II., brémským knížetem- arcibiskupem. V 16. stol. zasáhla severní Německo vlna reformace. Většina brémských měšťanů a městská rada přijala kalvinismus, zatímco kapitula se přiklonila k luteránství. Tento rozpor trval do r. 1873, kdy byla založena nová „Brémská protestantská církev“, která existuje dodnes. Na počátku 30leté války vyhlásily Brémy neutralitu.


V r. 1623 zahájila nizozemská vojska tažení proti císařským, které mělo zpočátku úspěch. Ale brzy poté habsburská armáda postoupila na sever, aby zničila oslabená hanzovní města včetně Brém a ovládla Baltské moře. V bitvě u Lutteru (1626) byl dánský král Kristián IV. poražen vojskem Katolické ligy pod velením hraběte z Tilly. Vítěz pak okupoval jižní část brémské arcidiecéze, ale město zůstalo po celou válku neobsazeno. V r. 1648 se knížecí arcibiskupství přeměnilo na brémské vévodství, kterému zprvu vládli švédští králové. V r. 1654 a 1665- 1666 (kdy bylo město obleženo) došlo ke 2 válkám mezi Švédskem a Brémami kvůli dohodám Vestfálského míru z r. 1648. R. 1660 holdovala městská rada římskému císaři Leopoldu I. a pak získaly Brémy hlas v říšském sněmu. V r. 1811 dobyl město Napoleon a připojil je k Francii. Po odchodu Francouzů dosáhly Brémy na Vídeňském kongresu uznání jako nezávislá republika. R. 1867 se staly členem Severoněmecké konfederace a v r. 1871 součástí Německého císařství. Od r. 1837 je v provozu pivovar Beck a v r. 1872 vznikla brémská Burza bavlny. R. 1923 byla založena letecká továrna Focke- Wulf a o 6 let později automobilka Borgward, v současnosti Daimler AG. V dubnu 1945 obsadila Brémy britská armáda.


Po II. svět. válce byly začleněny do americké okupační zóny. Brémskou univerzitu, založenou v r. 1971, navštěvuje 23,5 tisíce studentů ze 126 států. Asi čtvrtinu obyvatel města tvoří cizinci. Mezinárodní letiště je umístěno jen 3 km jižně od centra. Pod hlavním náměstím se skrývá největší vinný sklep na světě, který obsahuje přes 1 milion lahví.

Co vidět, zažít a dělat:

Rolandova socha

je jeho největší kamenná socha v Německu. V jiných městech jich je víc, symbolizují svobodu a tržní práva. Ale ta brémská patří k nejstarším a nejkrásnějším. Společně s radnicí se v r. 2004 dostala na seznam Světového kulturního dědictví. Její výška je 5,5 m (včetně baldachýnu přes 10 m). Byla vztyčena v r. 1404, když starší dřevěnou sochu Rolanda zničili r. 1366 arcibiskupští vojáci. Vzdálenost mezi Rolandovými koleny je přesně brémský „elle“, historická délková jednotka. Na štítě vidíme znak s dvouhlavou říšskou orlicí a nápisem.

Ratskeller

tento sklep přitahuje hosty jak svým vzhledem tak i úžasným počtem 650 uchovávaných německých vín. Pod klenutými stropy vám nabídnou místní speciality. Pro důvěrnější prostředí můžete využít oddělené kóje. Během 600 let existence sklepa si ho oblíbily mnohé osobnosti. Inspiroval se zde básník Heinrich Heine a na stejných místech napsal svou novelu Phantasien Wilhelm Hauff. Ratskeller bývá někdy označován jako archivní- kvůli vínům podávaným v restauraci a skladovaným v jeho útrobách. Místnost „Pokladnice“ uchovává vynikající lahvová vína, zatímco růžový sklep se může pochlubit sudovým vínem Rüdesheim z r. 1653, nejstarším v zemi. Otevřeno denně kromě Nového roku v 11- 24 hod. Spojení tramvajemi 2 a 3, zastávka Obernstrasse.

Katedrála sv. Petra

pochází z 1. poloviny 13. stol. a je postavena ve slohu rané gotiky. Její historie představuje více než 12 století. Je umístěna mezi budovami radnice a parlamentu a vytváří s nimi soubor historických staveb na brémském náměstí. Její 2 věže (na jednu z nich můžete vystoupat) vévodí panoramatu města. Původně katolický chrám se přeměnil zprvu na kalvínský a konečně na luteránský. V podzemní kryptě se uchovávají mumifikovaná těla zemřelých. V Biblické zahradě vám nabídnou malé občerstvení. Otevřeno ve všední dny 10- 17 hod., v sobotu 10- 14 hod., v neděle a některé svátky 14-17 hod. Věž je přístupná od dubna do října, vstupné 1 euro, děti 0,70 eur.

Wätjens park

kulturní a historická památka v severní části Brém, která vám připomene jak vypadaly zahrady v 19. stol. V té době založil park loďař Wätjen. Postupem doby se jeho rozloha zmenšila na dnešních 40 ha v souvislosti s růstem brémských loděnic. Pečují o něho místní dobročinné spolky. Za shlédnutí stojí pamětní chrám a zahrada Roselius. Zámek, původně letní rodinné sídlo, můžete pozorovat s určitým odstupem. Vstup zdarma. Spojení autobusy 91, 92, 94- zastávka Am Forst.


Reklama:


Spojení s nízkonákladovými leteckými společnostmi

Z letiště Na letiště


Reklama: