Istanbul - Průvodce a jak se tam dostat

Istanbul

Istanbul, největší turecké město, představuje hospodářské, dějinné a kulturní srdce země. Rozkládá se na 2 kontinentech, jeho obchodní a historické centrum leží na evropské straně a jen třetina jeho obyvatel bydlí na asijském břehu Bosporu. Udává se kolem 14,5 milionu obyvatel v městské aglomeraci. Tímto počtem se řadí na 1. místo v Evropě a Blízkém východě a na 6. místo na světě. Istanbul se nachází na obou březích Bosporu, který spojuje Černé a Marmarské moře. Dějiny města začínají v r. 660 př. n. l. pod názvem Byzantium. R. 330 dostalo jméno Konstantinopol nebo Nea Romi (Nový Řím) a bylo hlavním městem Římské říše (4.stol.), Byzantského císařství (4.- 15. stol.) a nedlouho ve 13. stol. sídlem křižáckého Latinského impéria. Naposledy byl Istanbul rezidencí sultánů Osmanské říše (1453- 1922). Za éry Říma a Byzance se odtud šířilo křesťanství, ale po dobytí města sultánem Mehmedem II. se z něho stala bašta islámu. Poloha Istanbulu na Hedvábné stezce a na vodní spojnici mezi Černým a Středozemním mořem podpořila růst rozmanité populace, který se po vzniku Turecké republiky v r. 1923 zpomalil. Ale obrovský příliv přistěhovalců z asijské části země zvedl po II. svět. válce obyvatelstvo města 10x. Na konci 20. stol. se začaly v Istanbulu pořádat umělecké festivaly.


Počtem bezmála 12 milionů návštěvníků ročně je Istanbul na 5. místě mezi světovými turistickými cíli. V r. 2014 byl vybrán jako hlavní evropské město kultury. Už 5x se ucházel o pořádání letní olympiády, zatím marně. Památky, které se zachovaly v historickém centru, byly zapsány do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Na konci 6. tisíciletí př. n. l. sídlily na evropské straně Bosporu thrácké kmeny, jmenovitě Frýgové. Na asijské straně stála na počátku 1. tisíciletí př. n. l. fénická obchodní stanice a kolem r. 680 př. n. l. tam vzniklo město Chalcedon. Asi r. 660 př. n. l. založili řečtí osadníci z Megary Byzantium (na evropském břehu). Na místě původního osídlení poblíž Zlatého rohu zbudovali akropolis. Město zažilo krátkou perskou nadvládu, ale Řekové je dobyli zpět. Součástí Římské říše se stalo v r. 73. Císař Septimius Severus v r. 195 Byzantium oblehl a poničil. V r. 330 je císař Konstantin Veliký prohlásil hlavním městem říše pod jménem Konstantinopol. Stalo se tak centrem řecké kultury i křesťanství. Císař Justinián I. (vládl 527- 565) postavil chrám Hagia Sofia, který nebyl po dalších 1 000 let co do velikosti překonán.


Hippodrom představoval sportovní a společenské středisko. Městské hradby chránily Evropu před asijskými nájezdy a rozpínavostí islámu. Ke konci byzantského období byl Konstantinopol největším a nejbohatším evropským městem. V r. 1261 bylo po kratší existenci křižáckého státu Byzantské císařství obnoveno. R. 1453 dobyl město Mehmed II. a zavedl nový název Istanbul. Vítězný panovník začal stavět Velký bazar a palác Topkapi, sultánské sídlo. Vláda Sulejmana Nádherného (1520- 1566) představovala vrcholné období umění a stavitelství. Jeho architekt Sinan vytvořil mnoho význačných staveb. Sultán Mahmud II. (vládl 1808- 1839) zavedl mnohé reformy. Mladá turecká revoluce odstranila sultána Abdula Hamida II. Po prohrané I. svět. válce odešel poslední otomanský sultán Mehmed VI. v r. 1922 do exilu a Mustafa Kemal Atatürk vyhlásil Tureckou republiku. V začátcích nového státu byl Istanbul upozaděn ve prospěch nové metropole Ankary. Populace města se začala rychle zvyšovat v 70tých letech 20. stol.

Co vidět, zažít a dělat:

Modrá mešita neboli mešita sultána Ahmeda

od sousední starší pamětihodnosti Aya Sofya ji odděluje menší park. Mešita pochází z let 1609- 1616 a je jednou z mála těchto staveb se 6 minarety. Svůj název dostala podle vnitřního obložení kvalitními kachličkami z Izniku. Když se budete blížit k mešitě od Hippodromu, uvidíte ji tak, jak to zamýšlel její tvůrce Sedefkar Mehmet Aga. V jednom rohu celého komplexu spatříte přístavek ve tvaru miniaturní mešity. Tam se ukrývá hrob sultána Ahmeda I., podle něhož se velkolepé dílo jmenuje. Pro svůj efektní interiér se mešita pokládá za jeden z vrcholů otomanského stavitelství.

Galatská věž

z ochozu na jejím vrcholu budete mít vyjímečný rozhled. Věž je z r. 1348 a postavili ji ve čtvrti Beyoglu, novější části starého Istanbulu, kde žili převážně cizinci. Stavba i s okolím patřila kdysi Janovanům. V r. 1638 jakýsi Hezarfen Ahmed Celebi odtud vzlétl a doletěl na asijský břeh Bosporu, což byl první mezikontinentální let. Otevřeno denně v 9- 20 hod., vstupné 3,5 TL

Hippodrom

tuto starověkou stavbu začal budovat římský císař Septimius Severus v r. 203 a dokončil ji až Konstantin Veliký r. 330. Odehrávaly se v něm souboje gladiátorů a vozatajské závody. Do dneška se nezachovalo téměř nic s výjimkou ochozů na jižní straně. Zato v parku At Meydani, který dávnou arénu pokryl, najdete několik památníků. Na severozápadním konci stojí kašna, kterou sultánovi daroval v r. 1898 německý císař Vilém II. Z Heliopolisu v Egyptě pochází 20 m vysoký obelisk. „Hadí sloup“ se sem dostal z řeckých Delf. A konečně se zachoval kamenný obelisk původně pokrytý pozlacenými destičkami z bronzu. Ty ale odnesli vojáci za 4. křížové výpravy v r. 1204.

Velký bazar

pro mnoho návštěvníků Istanbulu je nakupování to hlavní. Do krytého bazaru, světoznámého nákupního centra, zavítá opravdu každý. Zabírá celou městskou čtvrt a od okolí ho oddělují silné zdi. Celý areál je ohraničen 2 mešitami: Nure Osmanlye a Beyazit. Dovnitř se dostanete některou z 11 bran a ponoříte se do labyrintu uliček lemovaných obchůdky a stánky. Stejná řemesla jsou většinou pohromadě a to usnadňuje zákazníkům orientaci.


Reklama:


Reklama: