Madrid - Průvodce a jak se tam dostat

Madrid

Madrid je hlavní a největší město ve Španělsku. Má téměř 3,2 milionu obyvatel tím se řadí v EU na 3. místo. Madridská aglomerace dosahuje 6,3 milionu. Město se rozkládá podél řeky Manzanares uprostřed státu i Madridské oblasti. Jako sídlo vlády a panovníka je politickým, kulturním a hospodářským centrem země. Madrid je finančním střediskem jižní Evropy a svá ředitelství v něm mají velké společnosti jako Telefónica, Iberia a Repsol. Působí zde rovněž Světová organizace turistiky, která spadá pod OSN. V Madridu se pořádají veletrhy a Madridský týden módy Cibeles. Z pamětihodností nutno jmenovat Královský palác z 18. stol., Královské divadlo z r. 1850 a podmanivý park Buen Retiro (založen r. 1631). Tzv. Zlatý trojúhelník umění zahrnuje muzea Prado, Reina Sofia a Thyssen- Bornemisza. Neoklasicistní palác Cibeles s fontánou se staly madridským symbolem. Město se pyšní 2 proslavenými fotbalovými kluby- Real Madrid a Atlético de Madrid. První z nich dobyl 32krát ligový titul a byl vyhlášen nejlepším evropským klubem 20. stol.


Přestože existují nálezy z osídlení keltských Karpetanů, Římanů a Vizigótů, první historické záznamy pocházejí z 2. poloviny 9. stol. za maurské nadvlády. Emir Mohamed I. Kordóbský zde postavil jednu z mnoha pevností na hranicích Andaluzie a sousedících království León a Kastilie. Madrid byl začleněn do toledského království Taifa. Tento stát se poddal králi Alfonsovi VI. a r. 1085 byl křesťanskými vojáky dobyt také Madrid. Stal se součástí království Kastilie. Maurové a židé byli přestěhováni na předměstí a do centra přišli křesťané. R. 1202 obdržel Madrid od kastilského krále Alfonsa VIII. své první privilegium týkající se městské rady. Kastilský soudní dvůr zasedal v Madridu poprvé r. 1309 a po sjednocení Španělska ke konci 15. stol. se to opakovalo často.


V letech 1520- 1521 se město přidalo k povstání proti císaři Karlu I., bylo ale obleženo a posléze obsazeno jeho oddíly. Vítěz byl ale k Madridu velkodušný a obdařil ho tituly Coronada a Imperial. R. 1561 přestěhoval Filip II. Španělský (vládl 1556- 1598) svůj dvůr z Valladolidu do Madridu a umístil ho do maurské pevnosti Alcázar. Díky tomu se Madrid stal španělskou metropolí (s výjimkou období 1601- 1606). Za vlády Filipa IV. (1621- 1665) zažil éru kulturního vrcholu, kdy v něm žily takové osobnosti jako Cervantes, Vélazquez a Lope de Vega. Během války o Španělské dědictví (1701- 1714) bylo město 2x obsazeno portugalskými jednotkami. Filip V. založil Královský palác a továrnu na gobelíny. Nejvýznamnějším panovníkem z rodu Bourbonů byl ale Karel III. (vládl 1759- 1788). Zavedl kanalizaci, pouliční osvětlení, hřbitovy přemístil mimo město a vytvořil pomníky i kulturní instituce (např. Prado a botanickou zahradu).


V r. 1766 musel čelit nepokojům (Esquilache). Za vlády Karla IV. žil na jeho dvoře slavný malíř Goya (1746- 1828). V napoleonských válkách byl Madrid okupován jednotkami maršála Murata, Napoleonova švagra. V květnu 1808 došlo ke krvavým střetům mezi místními a okupanty. Stovky demonstrantů pak byly postříleny. Po pádu Napoleona se Španělsko stalo liberální zemí otevřenou cizím vlivům. Na začátku 20. stol. Madrid stále vypadal jako nevelké nemoderní město. V občanské válce (1936- 1939) byl baštou republikánů. Byl prvním městem v Evropě, které bylo bombardováno ze vzduchu. O hospodářském rozmachu Španělska se mluví v letech 1959- 1973. Madrid se přitom rozvíjel způsobem, který nemá obdoby. Obytné čtvrti se rozšířily hlavně severozápadním směrem, zatímco na jihu vznikla průmyslová zóna. Rozloha města se zvětšila na dnešních 607 km2.

Co vidět, zažít a dělat:

Gran Via

městská třída získala přídomek "madridská Broadway". Je to prý ulice, která nikdy nespí. Bulvár protíná centrum a spojuje Plaza de Espaňa a Calle de Alcalá. I když se zdá, že je nedílnou součástí rušného středu, byla dokončena teprve v r. 1910. Nacházejí se zde stovky obchodů, restaurací a obchodních společností. Nejvýznamnější stavbou na Gran Via je budova Telefónica, která byla v roce svého otevření (1929) nejvyšší v Evropě. Hodiny na jejím vrcholu jsou důležitý orientační bod.

Chrám Debod

poskytne vám opravdu neobvyklý pohled v parku Oeste poblíž Královského paláce. Svatyně egyptské bohyně Isis stávala na nilském břehu. Výstavba Asuánské přehrady způsobila, že některé historické památky musely být přemístěny, aby je nezaplavila voda. Na těchto záchranných pracích se podílelo i Španělsko. Jako projev vděčnosti mu egyptská vláda v r. 1968 tento chrám darovala. Na 4 000 let staré stavbě jsou vytvořeny basreliéfy zobrazující bohy Amona a Isidu. Muzeum Prado- je jedním z nejoblíbenějších lákadel Madridu. Budova z 18. stol., kterou navrhl architekt Juan de Villanueva, ukrývá jednu z nejvýznamnějších světových uměleckých sbírek. Po změnách z r. 2007 se dá v muzeu lépe vyznat. Počet vystavených děl z období 12.- 19. stol. (přes 7 000) signalizuje, že to za jednu návštěvu prostě nezvládnete. V Pradu můžete obdivovat sbírku španělských mistrů jako jsou Goya, El Greco, da Ribera nebo Velázquez. Nic srovnatelného jinde nenajdete. Stanice metra: Banco de Espaňa. Vstupné 14 eur, děti zdarma, audioprůvodce 3,50 eur. V době 18- 20 hod. (pondělí- sobota) a 17- 19 hod. v neděli se neplatí. Otevírací doba: 10- 20 hod., v neděli do 19 hod.

Tržnice San Miguel

je oblíbeným místem pro nákup potravin a lahůdek. Je snadno dostupná z Plaza Mayor. Spletitá litinová konstrukce vytváří prosklené stěny. Za nimi se vystavuje čerstvé zboží např. nasolené ryby, ústřice, těstoviny či koláče. O víkendech je trh v provozu do 2 hod. ráno, a tak se tu setkávají místní i cizinci, aby ochutnali malé zákusky tapas stejně jako drinky. Konají se zde také koncerty, školy vaření a soukromé akce.


Reklama:


Reklama: