Moskva - Průvodce a jak se tam dostat

Moskva

Moskva je hlavní a nejlidnatější město Ruska. Představuje politické, hospodářské, kulturní a vědecké centrum státu i východní Evropy. Bydlí v něm nejvíc dolarových miliardářů na světě a je také jedním z nejrychleji rostoucích turistických cílů. Počtem obyvatel 12,1 milionu je na 1. místě v Evropě a ze světových velkoměst je položena nejseverněji. K 1.7. 2012 se rozloha Moskvy zvětšila 2,5 krát (jihozápadním směrem) a dosáhla tak přes 2,5 tisíce km2. Městem protéká řeka Moskva, přes kterou vede 49 mostů. Jeho architektura je značně rozmanitá, pevnost Kreml spolu s Rudým náměstím a chrámem Vasila Blaženého jsou na seznamu Světového kulturního dědictví. Věž v Ostankinu je s výškou 540 m nejvyšší konstrukcí Evropy a Mercury City Tower nejvyšším evropským mrakodrapem (339 m). Víc než 40% rozlohy Moskvy pokrývá zeleň. V běhu staletí bylo město metropolí Moskevského velkovévodství, následně Ruského carství a SSSR. Moskva má 4 mezinárodní letiště a 9 železničních terminálů. Metro je 4. nejrozsáhlejší na světě a počtem cestujících je překonávají jen ta asijská. Je postaveno ve velké hloubce a jeho 194 stanic má různorodé provedení. Název města je odvozen od řeky Moskvy a první písemná zmínka o něm pochází z r. 1147 od Jurije Dolgorukého.


V letech 1237- 1238 bylo při mongolském vpádu srovnáno se zemí. Po obnově se Moskva stala v r. 1327 hlavním městem Vladimírsko- suzdalského knížectví a později Moskevského velkovévodství. V r. 1380 vedl kníže Dimitrij Donský vítěznou ruskou armádu proti Tatarům v bitvě na Kulikově poli. Ale konečné osvobození od cizí nadvlády přišlo až v r. 1480 za Ivana III. (vládl 1462- 1505). Tehdy se Moskva stala metropolí impéria, které v budoucnu zahrnovalo nynější Rusko i další území. R. 1571 při rusko- krymské válce vypálili Tataři celou Moskvu kromě Kremlu. V r. 1610 pronikl do města polský hejtman Žolkiewski poté co v bitvě u Klušina porazil Rusy. Během 17. stol. se odehrálo několik povstání a Moskvu sužovaly morové epidemie. V r 1712 se hlavním městem carství stal nově založený Sankt Peterburg (1703). V r. 1771 přišel poslední nápor moru, kterému podlehlo v samotné Moskvě až 100 000 osob.


R. 1812 přitáhla do Moskvy, kterou její obyvatelé vypálili, Napoleonova Velká armáda. Francouzi decimovaní hladem a mrazem museli odtáhnout a do vlasti se jich dostala jen malá část. Po Říjnové revoluci (1917) se následujícího roku stala Moskva hlavním městem Ruské federace a v r. 1922 SSSR. Za II. svět. války zde byl hlavní štáb Rudé armády. V listopadu 1941 se nacistická vojska zastavila až na okraji města a pak po bitvě o Moskvu musela ustoupit. Město bylo bombardováno, ale obyvatelé stejně jako úřady a Stalin v něm setrvali. Metro celou válku fungovalo a dokonce bylo rozšířeno. Ztráty na sovětské straně se odhadují na 650 000 až 1 280 000. Moskva byla vyznamenána jako jedno ze 12 sovětských měst titulem Město- hrdina. V r. 1980 zde uspořádali letní olympiádu, které se nezúčastnily USA a další západní státy. R. 1991 se skupina politiků stojících proti Gorbačovovi pokusila o státní převrat, který se nezdařil. Když se koncem téhož roku SSSR rozpadl, zůstala Moskva hlavním městem Ruské federace. Od té doby, po přijetí tržní ekonomiky, se ve městě objevilo množství nových budov, obchodů a služeb podle západního vzoru. Poslední velkou událostí bylo MS v atletice v r. 2013.

Co vidět, zažít a dělat:

Kazaňský chrám

menší, ale kouzelný kostel původně ze 17. stol. Stojí na severní straně Rudého náměstí vedle Brány vzkříšení. Byl postaven na paměť odporu proti polským útočníkům a na počest Panny Marie z Kazaňské ikony. Před tímto obrazem se vícekrát konaly bohoslužby za záchranu Ruska. V r. 1812 se jich zúčastnil i sám polní maršál Kutuzov. Stavba má tvar krychle s chodbou po obvodě. Na jednom rohu je zvonice a na jiném kaple Averkije Jerapolského. V letech 1925- 1933 byl chrám restaurován architektem Baranovským. To ale nezabránilo sovětským úřadům v jejich rozhodnutí památku v r. 1936 zbořit. Podklady se naštěstí zachovaly a v r. 1989 žák Baranovského Šurin vyprojektoval obnovu kostela. Byl to první takový případ v Moskvě. R. 1993 byl chrám dokončen v celé historické kráse.

Kremelská zeď

brzy potom, co bolševici ovládli v r. 1917 Moskvu, byly u zdi vytvořeny 2 hroby pro 240 obětí Říjnové revoluce. Ruská ortodoxní církev s tím sice nesouhlasila, ale přesto se stalo tradicí zde pohřbívat sovětské hrdiny. Prostor pod zdí brzy nestačil, a tak se od r. 1925 začalo pochovávat dovnitř této zdi. Je tam uloženo přes 100 osob, jako např. Maxim Gorkij nebo Jurij Gagarin. V r. 1919 po smrti jednoho z vůdců revoluce, Sverdlova, sem umístili jeho žulovou bustu. Brzy následovaly další. Stalinovo tělo sem přenesli po několika letech z Mauzolea, kde bylo společně s Leninem. Posledním pohřbeným hodnostářem byl v r. 1985 Konstantin Černěnko.

Park Gorkého

má oficiální název Ústřední park kultury a zábavy Maxima Gorkého a byl otevřen v r. 1928. Navrhl ho avantgardní architekt Melnikov jakožto ukázku přeměny města. Provozují se tu nejrůznější sporty jako cyklistika, jízda na kolečkových bruslích, plážový volejbal, stolní tenis nebo petanque. V okolí je několik půjčoven sportovních potřeb. V zimě se park změní na obrovské kluziště. V celém areálu se vyskytují umělecká díla na výstavách a festivalech (především Muzeum současného umění „Garáž“ Darji Žukovové). Občerstvení zajišťuje spousta kiosků, ale najdete tam i velké restaurace. Stanice metra Oktjabrskaja. Otevřeno v 10- 22 hod.


Reklama:


Spojení s nízkonákladovými leteckými společnostmi

Z letiště Na letiště
Budapešť, Ferihegy (BUD) Moskva, Vnukovo (VKO)
Vídeň, Schwechat International (VIE) Moskva, Domodedovo (DME)


Reklama: