Nantes - Průvodce a jak se tam dostat

Nantes

Nantes je město na řece Loiře v západní Francii. Od Atlantiku je vzdáleno jen 50 km. Počtem obyvatel 285 000 zaujímá v celém státě 6. místo. Aglomerace dosahuje 900 tisíc lidí. Nantes je hlavním městem regionu Pays de la Loire a zároveň departmentu Loire- Atlantique. Kulturně patří do historické Bretaně a je mnohdy považována za její metropoli. V r. 1985 byl v Nantes znovu zaveden systém tramvajové dopravy, jeden z nejrozsáhlejších ve Francii. Je doplněn autobusovou linkou. Mezinárodní letiště (8 km od centra) použije ročně 4 miliony cestujících. Důležité je vlakové nádraží Gare de Nantes. V r. 2004 označil časopis Time Nantes jako město, kde se v Evropě žije nejlépe. V r. 2013 získalo Nantes titul „Evropské hlavní město zeleně“. Toto ocenění si zasloužilo snahou o omezení emisí a kvalitní veřejnou dopravou.


Obchodní čtvrt se nazývá Euronantes. Přestože prehistorických nálezů je málo, zdá se, že nejstarší osídlení existovalo na sever od města. V galském období podlehl kmen Namnetů v r. 56 př. n. l. Juliu Cesarovi. Římané nazvali sídlo Condevincum, později Portus Namnetum. Ve 3. stol. n. l. vznikla proti saskému nebezpečí obranná zeď. Křesťanství sem proniklo za císaře Konstantina Velikého (vládl 306- 337). Už tehdy mělo město biskupa. Po zániku Říše západořímské v r. 476 se Nantes dostalo pod nadvládu franckého krále Chlodvíka I. Oblast později spravoval synovec Karla Velikého, Roland. V r. 850 dobyl Nantes bretaňský vládce Nominoe. Na začátku 10. stol. zničili město Vikingové, až je v r. 937 porazil bretaňský vévoda Alan II.


Po klidném období se v r. 1203 Bretaň ocitla pod vládou francouzské dynastie Kapetovců. Z 2. bretaňské války o následnictví vyšla vítězně dynastie de Montfort a Nantes si zvolila za sídlo vévodství. V r 1488 bylo město dobyto Francouzi, jejich král pak ovládal Bretaň. Anna Bretaňská si v r. 1491 vzala krále Francie Karla VIII. a později krále Ludvíka XII. Byla tak z ní francouzská královna. Své srdce odkázala městu Nantes. V r. 1532 se Bretaň stala jednou z francouzských korunních zemí, což vyplývalo z bretaňsko- francouzské unie. V r. 1560 se bretaňský parlament přemístil do Rennes, zatímco hraběcí sídlo zůstalo v Nantes. Během náboženských válek v 16. a 17. stol. podporovali měšťané Katolickou ligu a vévodu z Mercoeur. R. 1598 zde král Jindřich IV. (vládl 1589- 1610) vydal Nantský edikt, který kalvinistům (hugenotům) zajišťoval stejná práva jako katolíkům. V r. 1685 ale král Ludvík XIV. tento výnos odvolal.


Tentýž panovník vyhlásil „Code Noir“, který určoval podmínky obchodu s otroky ve francouzských osadách. Zajistil tím rozvoj přístavu v Nantes, kde se kromě toho obchodovalo s cukrem a tabákem. Za Francouzské revoluce se postavilo město na stranu povstalců, zatímco okolní venkov zůstal royalistický. Ve válce o Vendée (1793- 1796) zvítězili republikáni. Tisíce často nevinných obětí bylo utopeno v Loiře. V 19. stol. se Nantes přeměnilo v průmyslové město. V r. 1826 tu začaly jezdit omnibusy, pravděpodobně nejstarší veřejná doprava vůbec. V r. 1940 obsadily Nantes nacistické jednotky. Při 2 amerických náletech v srpnu 1943 zahynulo téměř 1 500 osob. Město osvobodili v r. 1944 Američané. Až do 70tých let 20. stol. byl přístav situován na městském ostrově, ale později se přesunul do samého ústí Loiry.

Co vidět, zažít a dělat:

Muzeum Julese Verna

spisovatel se v Nantes narodil r.1828. Muzeum najdete přímo nad řekou 2 km od centra po proudu Loiry. Uvnitř shlédnete první vydání autorových děl a ručně upravované rukopisy. Výstava zaměřená hlavně na děti představí jeho románové hrdiny. Vysvětlivky jsou ve francouzštině, ale protože většina z nich je všeobecně známá, nebude to nejspíš vadit. Otevírací doba a zavírací dny se během roku mění, zjistíte je na www.julesverne.nantes.fr. Vstupné: 3 eura, děti 1,50 eur. Adresa: 3 rue l'Hermitage.

Jardin des Plantes

botanická zahrada je naproti železniční stanice. Zřídili ji na počátku 19. stol. a patří mezi francouzskými k těm nejvybranějším. Je vyplněna květinovými záhony, rybníčky s kachnami, vodotrysky a vysoko se tyčícími sekvojemi. Nechybí ani vyhřívané skleníky a dětská hřiště. Otevírací doba: 20.3.- 22.10. v 8,30- 20 hod., po zbytek roku je zkrácená.

Katedrála sv. Petra a Pavla

uvnitř tohoto zdobného gotického chrámu jsou náhrobky bretaňského vévody Františka II. (vládl 1458- 1488) a jeho druhé manželky Markéty z Foix. Je to mistrovské dílo renezančního sochaře Michela Colomba, který na nich pracoval 5 let. Náhrobky ozdobil postavami 12 apoštolů a 4 žen představujících sílu, opatrnost apod. Legenda nás přivádí do 3. stol., kdy přišel do Nantes první biskup, sv. Clair. Přinesl s sebou z Říma relikvii, hřeb údajně z kříže sv. Petra. Pro jeho uložení postavil kapli zasvěcenou apoštolům Petru a Pavlu. Její pozůstatky můžete vidět na kopci Saint Similien, západně od centra.

Opera Graslin

je na rue de Voltaire tou nejpůsobivější budovou. Byla dokončena v r. 1788 v italském stylu podle návrhu architekta Crucy, ale již po 8 letech vyhořela a museli ji obnovit. Své jméno má podle majitele pozemku, na kterém stojí. Vedle oper tu provozují i činohry a pojme asi 800 diváků.


Reklama:


Reklama:
Nantes 300x250