Neapol - Průvodce a jak se tam dostat

Neapol

Neapol (v překladu Nové město) je hlavní město italského regionu Kampánie a počtem obyvatel kolem 990 000 3. nejlidnatějším v celém státě. Neapolská aglomerace přesahuje 3 miliony osob (9. místo v EU). Neapol je jedním z nejstarších souvisle obydlených měst planety. Řecké osídlení z doby bronzové pochází z 2. tisíciletí př. n. l. V 6. stol. př. n. l. bylo město opětně založeno jako Neápolis a stalo se jedním ze základních prvků Velkého Řecka. Mělo důležitou úlohu při splynutí řecké kultury a římské společnosti. Jeho vliv se nezmenšil ani po zániku Západořímské říše. V období let 1282- 1861 bylo hlavním městem Neapolského království a také Království obojí Sicílie . Po II. svět. válce, kdy byla velmi poničena více než 200 nálety, zažila Neapol mohutný rozvoj. Vznikla nová obchodní čtvrť a soustava metra. Ale přes hospodářský vzrůst zůstává problémem korupce a nezaměstnanost. Neapolský přístav zaujímá co do počtu pasažérů 2. místo na světě. Historické jádro o rozloze 17 km2, největší v Evropě, je zařazeno do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.


V blízkosti města se nacházejí prvořadé kulturní památky: palác Caserta a vykopávky Pompejí a Herkulanea. V Neapoli má svůj původ současná pizza. V hudebním světě se zde zrodila romantická kytara a mandolína. Fotbalový klub SSC Napoli byl 2x italským mistrem a hraje na stadionu San Paolo pro 60 000 diváků. Historie Neapole začala v 9 stol. př. n. l., kdy řečtí námořníci z Rhodu založili na ostrově Megarid malý přístav. Město se později stalo spojencem Římské republiky proti Kartágu. Odolalo útokům jejího vojevůdce Hannibala. Během římské éry si obyvatelé zachovali řecký jazyk i zvyklosti. Traduje se, že ve městě kázali apoštolové Petr a Pavel. V r. 305 tu byl umučen sv. Januarius, patron města. Po pádu Římanů se stali vládci Neapole střídavě germánští Ostrogóti a Byzantské císařství.


V 7.- 12. stol. existovalo Neapolské vévodství, byzantská provincie. Po krátké době normanské nadvlády přišla éra Království obojí Sicílie pod vládou německé dynastie Hohenstaufenů. Král Karel I. (vládl 1266- 1285) přenesl své sídlo z Palerma do Neapole, kde založil hrad Castel Nuovo. Za jeho panování vznikla rovněž katedrála San Gennaro. V r. 1282 se od ostrova Sicílie odtrhlo Neapolské království a r. 1442 se obě části opět sjednotily. Od poloviny 15. stol. byla Neapol součástí Aragonie a později habsburského Španělska. V 17. stol. měla čtvrt milionu obyvatel a v Evropě byla větší jen Paříž. V období baroka zde žily osobnosti jako Caravaggio, Bernini nebo G. Bruno. V r. 1656 zahubil mor polovinu populace. Španělská moc skončila v r. 1714. Na začátku 19. stol. dobyl město Napoleon a ustanovil králem svého bratra Josefa. V r. 1861 se Neapol začlenila do Italského království. Ekonomika italského jihu se brzy zhroutila, a to vedlo k emigraci 4 milionů lidí v období do I. svět. války (do USA a Argentiny). Ke konci 19. stol. byla Neapol stále největším městem státu s půl milionem obyvatel.


Ubohé hygienické podmínky způsobily v 19. stol. více epidemií cholery a tyfu. Neapol byla prvním městem v Itálii, které se vzbouřilo proti německé okupaci ve II. svět. válce.Byla osvobozena spojenci 1. 10. 1943. Zvláštní fond pro Jih pomohl v poválečných letech rozvoji města, ale přesto počet nezaměstnaných v neapolské oblasti dosáhl 250 000.

Co vidět, zažít a dělat:

Opera San Carlo

jedna z nejlepších v Itálii a nejstarší v celé Evropě (otevřena 1737). V r. 1816 vyhořela, ale za necelý rok ji obnovili. Co do pověsti ji překonává jen milánská La Scala. Svá raná díla zde uvedli představitelé italského operního stylu belcanto- Rossini, Bellini a Donizetti (např. Lucia di Lammermoor posledního z nich). Ve výzdobě převládá červený samet a pozlacená štukatura. V jevištní klenbě jsou umístěny nezvyklé otáčivé hodiny. Prohlídky s průvodcem trvající 20 min. nutno rezervovat. Adresa: Via San Carlo 98F. Veřejná doprava: autobus 24, C22, C25, C57.

Národní archeologické muzeum

má jednu z nejhodnotnějších sbírek světa, mnoho předmětů pochází z raného období vykopávek v Pompejích a Herkulaneu. Dále tam uvidíte poklady neapolských králů, sbírky rodu Farnese a kolekce z paláců Portici a Capodimonte. V přízemí jsou umístěny především mramorové sochy, např. Herkules a Býk (z farneských sbírek). V mezipatře vás zaujme sbírka antických mozaik z Pompejí. Ústřednímu sálu v 1. patře vévodí farneský Atlas. Pompejské sochy mají zelený povlak, zatímco ty z Herkulanea jsou tmavé. Na témže patře jsou též nástěnné malby ze všech 3 měst zasypaných po výbuchu Vesuvu z r. 79. Adresa: Piazza Museo 19.

Termální park Castiglione (ostrov Ischia)

je menší než jiné v okolí města, ale zato klidnější a poněkud levnější. Má 10 bazénů s teplotou vody mezi 30 a 40 st., soukromou pláž, 3 restaurace a středisko wellness. Dostanete se tam po kratší jízdě autobusem z přístavu Ischia, ke vchodu vás pak dopraví lanovka. Dětem do 12 let není vstup do bazénů povolen, ale mohou se koupat ve 2 nádržích s mořskou vodou a hrát si na pláži. Adresa: Via Castiglione 62. Otevřeno 9- 19 hod. (duben- říjen). Vstupné od 3 eur (1 hod. před uzavřením).

Kostel sv. Dominika Většího

jeden z nejkrásnějších ve městě. Má tolik kulturních pokladů, že v něm při každé návštěvě objevíte něco nového. Nutno jmenovat královské náhrobky, fragmenty Giottových fresek ze14. stol., vysoký oltář od Fanzaga, barokní strop a 24 překrásných bočních kaplí. Byl založen ve 13. stol. rodem z Anjou jako část kláštera. Později byl královským svatostánkem aragonských panovníků. Působil zde sv. Tomáš Akvinský (1225- 1274). Za kaplí tohoto světce je sakristie s rakvemi aragonských dvořanů. Na konci pravé lodi je nejstarší část chrámu, kaple sv. Michaela archanděla z 10. stol. Adresa: Piazza San Domenico Maggiore. Otevírací doba: 8,30- 12 hod. a 16,30- 19 hod. kromě bohoslužeb. Vstupné do kostela se neplatí. Prohlídka pokladnice s průvodcem 3 eura.


Reklama:


Reklama: